Každý bytový dům musí mít určeno, jak bude postaráno o společné prostory. To je nejčastěji řešeno vytvořením společenství vlastníků jednotek, zkráceně svj. To rozhoduje hlasováním o tom, jaké opravy či úpravy budou na domě provedeny. Peníze jsou pak brány z fondu oprav, do nějž každý vlastník bytu měsíčně přispívá danou částku.

Výkonnou moc má pak předseda. Na něm právě je, aby vyjednával příslušná povolení na úřadech a jednal s konkrétními firmami, které dané práce provedou. To však není jednoduchý úkol, a zdaleka ne všichni se pro něj hodí.

I proto se často uvažuje o tom, že lepším řešením bude externí předseda svj HomePartner. Ten není zvolen z řad vlastníků, a s domem samotným nemá prakticky nic společného. Vyzná se však v nejrůznějších předpisech a úředních postupech, stejně jako v organizaci práce. Je tedy jasné, že dokáže dům spravovat daleko lépe a efektivněji než někdo, kdo s tím nemá vůbec žádné zkušenosti. Přesto však není nijak obvyklý. Ukazuje se totiž, že toto řešení není vždy úplně vhodné.

V první řadě je nutné si uvědomit, že si za své služby nechá zaplatit. S tím je tedy nutné počítat při plánování výdajů, a znamená to také, že ve fondu oprav zbude méně peněz na skutečné opravy a úpravy, které je potřeba udělat. To je ostatně tou největší překážkou. Dále je potřeba si uvědomit, že pro daného člověka je to práce. K onomu domu nemá v naprosté většině případů žádný vztah, a podle toho se bude také chovat. Navíc ani nezná jednotlivé majitele bytů, což může také představovat určitou překážku.

Záleží tedy na tom, jak dobré a efektivní je současné vedení. Pokud jej naprostá většina majitelů považuje za dostačující, a dům je v dobrém stavu, pak není důvod něco měnit. V opačném případě je však na místě uvažovat o tom, zda skutečně nebude lepší, když předsednictví svěříme někomu jinému.